Dlouho jsem se na slunce dívala očima lékařky — formovaná prostředím, které kladlo důraz především na jeho škodlivé účinky: riziko rakoviny kůže, poškození DNA, předčasné stárnutí. Tento pohled jsem přijala za svůj. Až když jsem sama onemocněla chronickým onemocněním a začala hledat hlubší souvislosti zdraví a nemoci, začala jsem si všímat i jiné stránky slunečního záření. Přístup funkční medicíny a oblast biohackingu mi nabídly nový rámec: slunce nevidí jen jako potenciální hrozbu, ale i jako přirozený a dostupný nástroj obnovy a regenerace. A začalo mi to dávat smysl.
Světlo hraje zásadní roli při řízení cirkadiánního rytmu, tedy vnitřních biologických hodin, které ovlivňují téměř všechny procesy v těle – od spánku, přes hormony až po funkci imunitního systému. Tento rytmus je řízen v mozku strukturou zvanou suprachiasmatické jádro, která přijímá signály ze sítnice, a následně synchronizuje vnitřní hodiny v jednotlivých buňkách.
Každá buňka má svůj vlastní časovač, a správná expozice přirozenému světlu je klíčem k tomu, aby celé tělo fungovalo v souladu. Když je tento rytmus narušen – nedostatkem světla, jeho špatným načasováním nebo umělým osvětlením – může to vést k celé řadě zdravotních obtíží, včetně poruch spánku, hormonální nerovnováhy, únavy nebo oslabení imunity
Sluneční světlo není důležité pouze kvůli syntéze vitamínu D – přestože ten hraje zásadní roli pro zdraví kostí, imunitu i hormonální rovnováhu. Světlo působí mnohem komplexněji. Ovlivňuje také:
Z pohledu funkční medicíny nebo chronobiologie tak přirozené světlo představuje fyzikální faktor, který ovlivňuje celé vnitřní prostředí těla – podobně jako výživa nebo pohyb.
Opalovací krémy mají své místo, zejména při dlouhodobé expozici silnému UV záření. Vědomý přístup k jejich používání však znamená znát i jejich limity.
Současné výzkumy navíc ukazují, že v reálném životě se opalovací krémy často nanášejí v menším množství, nepravidelně a částečně se smyjí – díky tomu většina lidí stále absorbuje určité množství UVB záření potřebného pro tvorbu vitamínu D.
Moje současné nastavení, které kombinuje poznatky klasické i funkční medicíny, vypadá přibližně takto:
Obecně je dnes častým problémem chronický nedostatek pravidelné, rozumné dávky přirozeného světla. Lidé tráví většinu dne uvnitř, často pod umělým osvětlením, a slunci se vyhýbají. To vede k narušení synchronizace vnitřních rytmů, únavě, horšímu spánku a větší náchylnosti k chronickým potížím. Vědomé využívání světla – jeho kvality, množství i načasování – může být jednoduchým a účinným krokem k větší vitalitě a rovnováze.