V posledních letech si stále větší pozornost lékařů, terapeutů i pacientů získává fenomén neuroplasticity – schopnosti mozku měnit svou strukturu a funkci v reakci na zkušenosti, učení a vnější podněty. Neuroplasticita nepřináší jen nové možnosti rehabilitace po úrazech či cévní mozkové příhodě, ale také zásadní vhled do mechanismů chronické bolesti, únavy a funkčních poruch – tedy symptomů, které nejsou vysvětlitelné strukturálním poškozením těla, ale přesto výrazně ovlivňují kvalitu života.
Psychoterapeut Alan Gordon, zakladatel Pain Psychology Center v Los Angeles, shrnuje nejnovější poznatky o neuroplastické bolesti ve své knize The Way Out: A Revolutionary, Scientifically Proven Approach to Healing Chronic Pain (v češtině vydaná jako Život bez chronické bolesti). Ve spolupráci s neurovědcem Alanem Zivem přináší Gordon přístup postavený na propojení moderní neurovědy, psychoterapie, technik všímavosti a behaviorálních věd.
Hlavní myšlenka knihy: Chronická bolest u mnoha pacientů není způsobena aktuálním poškozením tkání, ale chybně naučenou neurologickou dráhou v mozku – tedy “falešným poplachem”. Mozek i po zhojení nadále vnímá bolest, protože se ji naučil spojovat s určitými situacemi, pohyby nebo emocemi. Bolest je skutečná – ale díky neuroplasticitě nemusí být trvalá.
Alan Gordon ve své knize definuje neuroplastickou bolest jako bolest, která není způsobena fyzickým poškGordon definuje neuroplastickou bolest jako bolest, která není způsobena fyzickým poškozením tkání, ale chybným zpracováním bolesti v mozku. A právě neuroplasticita, tedy schopnost mozku vytvářet nové nervové dráhy, může vést k tomu, že mozek „uvízne“ ve vzorci bolesti, i když původní poškození už je dávno zahojené.
Neuroplastická bolest se častěji rozvíjí u lidí, kteří:
Tyto faktory vedou k přetrvávající aktivaci tzv. „hrozivého okruhu“ v mozku (zejména v limbickém systému), který bolest zesiluje a postupně ji zafixuje jako běžnou součást neurologického vnímání.
Jedním z hlavních terapeutických nástrojů, které Gordon popisuje, je technika zvaná somatické stopování (Somatic Tracking). Tato metoda pomáhá mozku „odnaučit“ se reagovat bolestí na určité podněty a vnímat je novým způsobem.
Na rozdíl od běžného pozorování symptomu se strachem či snahou ho ihned eliminovat, u somatického stopování jde o vědomé sledování vjemu bez strachu, s důvěrou a zvědavostí.
Postup vypadá takto:
Zaměříme se na konkrétní vjem (např. bolest, tlak, tíhu, brnění). Vjem neodmítáme, pouze ho sledujeme jako pozorovatelé, bez snahy ho změnit.
Sledujeme vjem s neutrálním, nebo dokonce jemně laskavým postojem. Představíme si ho jako něco neškodného, co nás pouze informuje. Můžeme vjem zkoumat – má tvar? barvu? mění se?
Připomínáme si, že bolest není signálem nebezpečí, ale důsledkem změn v mozku. Tím pomáháme vytvářet novou neuronální síť, která se vyhne zbytečnému alarmu.
Celý proces doprovází vnitřní přesvědčení, že tělo je v bezpečí a mozek se může naučit reagovat jinak.
Tuto techniku je vhodné opakovat pravidelně, ideálně několikrát denně – zvláště ve chvílích, kdy se symptomy objevují. Postupně se vytváří nová „mapa vnímání“ – vjemy už nejsou automaticky spojovány s ohrožením.
Ačkoli Gordon svou knihu zaměřuje především na chronickou bolest (např. bolesti zad, hlavy, čelistí, fibromyalgii), jeho principy lze použít i při dalších tzv. neuroplastických symptomech – tedy projevech, které vznikají kvůli chybnému zpracování v mozku, nikoliv kvůli strukturálním změnám v těle.
Sem patří například:
I zde je možné trénovat mozek novým způsobem – ne bojovat proti příznaku, ale měnit k němu vztah, přepisovat tělesná očekávání a podporovat parasympatickou, regenerační odpověď.
Jako lékařka – i jako pacientka, která sama prošla chronickým únavovým syndromem, mohu potvrdit, že techniky založené na neuroplasticitě skutečně fungují. Ačkoli cesta není vždy rychlá, změna je možná.
Na začátku bylo hodně frustrace, zoufalství a strachu, že se tělo už nikdy „nerozběhne“. Když jsem se ale naučila rozpoznávat spouštěče únavy a přistupovat k nim jinak – bez paniky, ale se zvědavostí, tělo začalo reagovat jinak. Nejprve přišla úleva, pak více energie, chuť k pohybu a návrat do běžného života.
Neuroplasticita není jen pojem z učebnic. Je to praktický nástroj uzdravení, který máme všichni k dispozici. Ať už trpíte bolestí, únavou nebo nevysvětlitelnými symptomy, vězte, že to není vaše vina – ale možná jde o mozek, který potřebuje nový návod.
Techniky jako somatické stopování vám mohou pomoci přepsat staré neurologické vzorce a znovu získat důvěru ve své tělo.
Pokud vás toto téma zaujalo:
a pokud hledáte jemnější úvod, stáhněte si zdarma eBook Laskavým tempem – je to první krok k tomu, jak začít své tělo vnímat jinak.
Laskavě. Vědomě. S důvěrou.
Dále doporučuji knihu Život bez bolesti od Alana Gordona nebo můj eBook Trénink mozku, který využívá principy neuroplasticity k překonání chronických příznaků
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/20008198.2017.1331108
Gordon, A., & Ziv, A. (2023). Život bez chronické bolesti: Jak přeučit mozek a vyléčit se z bolesti. Audiolibrix, 2022