Naučme se milovat svou nedokonalost!

Poslední měsíc jsem na své Cestě uzdravení překonávala značné překážky. Najednou se přede mnou zjevilo několik stresových balvanů, jako by tam dopadly meteority. Jakmile jsem překonala zákeřnou rýmičku, vynořily se současně dvě emocionálně náročné situace asi v rozmezí jednoho týdne. Měla jsem a chvíli pocit, že mě ty balvany zavalí.

Upřímně řečeno, nejraději bych o tom vůbec nepsala a prostě se tvářila, jako by se to vůbec nestalo. To umíme my lidé velmi dobře! Když máme nepříjemné pocity, buď je potlačujeme, nebo se rozptylujeme jednou z tisíce zábav, které máme k dispozici. A pak tyto potlačené emoce často působí různé obtíže – nekvalitní spánek, obtížné trávení nebo větší náchylnost k nemocem. V extrémním případě mohou vést i k rozvoji nemocí, jako je třeba únavový syndrom. Takže nic nepotlačovat, místo toho vám napíšu článek o kráse nedokonalosti.

Únavový syndrom mě toho hodně naučil, i když to nebylo rozhodně zrovna nic lehkého nebo příjemného. Naučil mě i přijmout své nedokonalosti. Moje tělo a moje mysl prostě jednoho dne řekly: „Dost!“ Musela jsem zpomalit, zastavit se a začít poslouchat své tělo. A jednou z nejtěžších věcí, kterou jsem se musela naučit, bylo přijmout, že nejsem ani nebudu dokonalá.

V dnešní době je nám všem vnucována představa dokonalosti. Sociální média nás bombardují obrázky lidí, kteří vypadají, jako by měli život naprosto pod kontrolou. Ale víte co? To není skutečný život. Skutečný život je plný rozbitých nehtů, neúspěchů a chyb.

Když jsem se naučila přijmout své nedokonalosti, začala jsem se cítit lépe. Přestala jsem se srovnávat s ostatními a začala jsem si víc věřit. Přestala jsem se trápit kvůli každé malé chybě a začala jsem si všímat všech věcí, které dělám dobře.

Ale nejdůležitější věcí, kterou jsem se naučila, bylo přijmout své chyby. Vím, že to zní jako klišé, ale chyby jsou prostě součástí života. Jsou to ty chyby, které nás formují a učí nás. Když se na své chyby podíváte jako na příležitost k růstu, místo abyste se za ně trestali, začnete se cítit osvobozeněji a šťastněji.

Takže pokud se cítíte unavení nebo přetížení, zkuste se zastavit a zamyslet se nad tím, zda náhodou nevyžadujete od sebe příliš mnoho. Možná je čas přijmout svou nedokonalosti a začít se mít rádi takoví, jací opravdu jste.

Další tipy naleznete na blogu Cestou uzdravení – můžete si stáhnout eBook zdarma Laskavým tempem nebo zakoupit eBook Trénink mozku!

Hedvika Šneibergová
Jsem lékařka a maminka dvou dětí, kterou únavový syndrom srazil na kolena. Na své cestě uzdravení jsem objevila skutečnou radost ze života. Nyní pomáhám lidem s chronickou únavou najít tu jejich cestu k plnohodnotnému životu. Můj příběh si přečtete zde >>