Jak mozek a nervový systém vnímají bolest: překvapivá fakta

Když jsem studovala medicínu, učila jsem se, že bolest vzniká při poškození tkáně a do mozku je vedena nervovými drahami. Tento model jsem pak přirozeně uplatňovala i ve své lékařské praxi — pokud se u někoho objevila bolest, hledala jsem poškozenou strukturu a snažila se ji „opravit“ nebo alespoň potlačit příznaky.

Až když jsem sama onemocněla chronickým onemocněním, na které běžné postupy založené na tlumení příznaků nezabíraly, začala jsem hledat hlouběji. Právě tehdy jsem narazila na moderní poznatky o tom, jak bolest skutečně vzniká a jakou roli hraje mozek a nervový systém. Pochopení těchto mechanismů mi otevřelo úplně nový pohled — a hlavně účinnější a udržitelnější cestu k uzdravení.

Tady je několik vědecky dobře podložených a často překvapivých faktů, které mění náš pohled na bolest:

1. Bolest vzniká v mozku — ne v těle

Bolest není přímým odrazem poškození tkáně. Nervová zakončení sice přenášejí signály o možném ohrožení (nocicepce), ale vědomý pocit bolesti vytváří až mozek, když tato data interpretuje. Při vyhodnocování signálů bere v úvahu kontext, očekávání, předchozí zkušenosti, psychický i emocionální stav. To vysvětluje, proč různí lidé mohou zažít stejnou úroveň poškození zcela odlišně — někteří téměř nic necítí, jiní pociťují intenzivní bolest.

• U pacientů s chronickou bolestí zad byla například prokázána snížená hustota šedé hmoty v prefrontálním kortexu a thalamu, klíčových oblastech pro zpracování bolesti, emocí a pozornosti. To potvrzuje, že mozkové struktury aktivně modulují a udržují bolest, i když samotné poškození tkáně už může být dávno zahojené. Studie
• Dalším důkazem je fenomén fantómové bolesti. Lidé po amputaci často pociťují bolest v končetině, která už fyzicky neexistuje — až 80 % pacientů ji popisuje. Tento jev potvrzuje, že bolest není jen signálem z těla, ale výsledkem mozkových map těla a jejich interpretace.

📌 Co to znamená: Bolest je komplexní jev, který vzniká v mozku. Mozek může bolest zesilovat, tlumit nebo dokonce vyvolat bez fyzické příčiny.

pixabay

2. Pocit bezpečí

Mozek dokáže modulovat, kdy se bolest projeví a kdy je méně intenzivní. Jeho základní funkcí je chránit nás a udržet naživu. Při poranění zapne bolest, aby tělu signalizoval, že něco není v pořádku a je potřeba odpočinek či regenerace.

Pokud však situace představuje bezprostřední ohrožení života (např. pád, útěk či jiná nouzová situace), mozek může dočasně snížit intenzitu bolesti, aby umožnil rychlou a účinnou reakci a zvýšil šanci na bezpečný únik.

📌 Pokud je jedinec dlouhodobě ve stresu a mozek vyhodnotí situaci jako trvalé ohrožení, může to vést k permanentní aktivaci nervového systému a vzniku chronických signálů bolesti, i když původní poranění či akutní hrozba již pominula.

• Klinická studie ukazuje, že pocit bezpečí moduluje vnímání bolesti — lidé v bezpečném prostředí bolest pociťují výrazně méně než v prostředí, které vnímají jako ohrožující. Studie

3. Očekávání a nálada ovlivňují intenzitu bolesti

To, jak moc očekáváme, že nás něco bude bolet, a jak se cítíme, zásadně mění intenzitu prožité bolesti.

• Studie Tor Wager a kolegů ukazuje, že očekávání bolesti aktivuje stejné mozkové oblasti jako skutečná bolest. Negativní emoce a stres bolest zesilují, zatímco pozitivní nálada a pocit bezpečí ji tlumí. Studie
• Studie Placebo‐Induced Changes in fMRI in the Anticipation and Experience of Pain (Science) ukázala, že už očekávání úlevy od bolesti snižuje aktivitu mozkových oblastí, které normálně reagují na bolest.

📌 Placebo efekt je právě příkladem, kdy víra ve zlepšení reálně snižuje bolest.

pixabay

4. Chronická bolest může přetrvávat i po zahojení těla

U části lidí se akutní bolest „zacyklí“ a stane se chronickou, i když je tkáň již zahojená.

• Studie o centrální senzitivizaci (JOSPT) dokládá, že mozková a míšní centra se stávají přecitlivělá a reagují bolestí i na běžné podněty. Tento jev byl dobře zdokumentován u fibromyalgie i chronické bolesti dolní části zad.

📌 Co to znamená: Chronická bolest nemusí znamenat pokračující poškození těla — může být výsledkem přecitlivělého nervového systému.

5. Strach z bolesti ji může zhoršovat

Vyhýbání se pohybu a neustálé hlídání bolesti může vést k jejímu udržování a zhoršování.

• Studie Fear-avoidance model (Pain, 2016) ukazuje, že strach a katastrofické myšlenky vedou k napětí, snížené aktivitě a dlouhodobému přetrvávání bolesti.

📌 Co pomáhá: Postupný, bezpečný návrat k běžné aktivitě podporuje lepší prognózu a zkracuje dobu přetrvávání bolesti.

💡 Praktické rady pro ty, kteří se potýkají s chronickou bolestí

Pokud klasická léčba pomocí analgetik nebo zákroků nepřináší úlevu, zkuste se na své obtíže podívat jinak — skrze moderní neurovědu:

• Vnímejte bolest jako signál mozku, ne jako nepřítele.
• Regulujte nervový systém – snižujte stres, zklidněte dech, dbejte na spánek a bezpečně se vracejte k pohybu.
• Pracujte s emocemi a myšlenkami – pocit bezpečí a důvěry je klíčový.
• Pamatujte: bolest je skutečná, ale její příčiny často leží i v tom, jak ji mozek zpracovává.

I když některé typy chronické bolesti nelze zcela odstranit, porozumění tomu, jak ji mozek zpracovává, může přinést větší kontrolu, snížení stresu a zlepšení každodenního života. Je důležité zdůraznit, že chronická bolest není vina pacienta a neznamená, že by selhal v péči o sebe. Bolest má vždy biologický a neurologický základ, který může být velmi složitý, a u některých stavů, například nádorové bolesti, zůstává její zvládnutí výzvou i pro moderní medicínu.

Porozumění těmto principům může přinést úlevu a naději, že i chronickou bolest lze efektivněji zvládat nebo že je možné žít s ní kvalitnější život.