Chlad: jemně uzdravuje tělo a reguluje nervový systém

Chlad. Slovo, které v posledních letech často slýcháme v kontextu výkonu a extrémních výzev. Na sociálních sítích vidíme polonahé lidi v zamrzlé řece nebo ledové vaně. Přesto chlad není jen póza – může být jemným nástrojem hluboké regenerace a cesty k sobě. Obzvlášť když je tělo unavené, nemocné nebo citlivé.

Mezi hlavní popularizátory otužování patří kontroverzní Wim Hof. V mnoha ohledech nesouhlasím s jeho agresivním marketingem ani s tvrzením, že jeho metoda je všelék na všechno od autoimunitních onemocnění po deprese. Ale uznávám, že jeho přístup otužování výrazně zpopularizoval a přinesl na světlo důležité benefity práce s chladem. V českém prostředí tuto oblast dále rozvíjejí například biohacker Libor Mattuš (autor knihy Chladová terapie), freediver David Vencl nebo Rostislav Václavek, který se zaměřuje především na funkční dýchání, ale i chladovou adaptaci.

S chladem jsem se začala seznamovat už před tím, než jsem onemocněla chronickým únavovým syndromem. Ale teprve během své vlastní cesty uzdravování jsem mu porozuměla hlouběji. Až tehdy jsem si opravdu uvědomila, že chlad není jen výzva pro silné. Je to nástroj, se kterým může – s velkou dávkou laskavosti a vědomí – pracovat i člověk velmi křehký.

Jak konkrétně může chlad podpořit nervový systém?

Pokud vás téma zajímá, možná se ptáte: A jak mi to může pomoci? Tady je několik ověřených benefitů chladové terapie:

1. Zklidnění nervového systému – jemný chlad aktivuje parasympatikus, podporuje regeneraci, spánek a snižuje stres.
2. Přirozený nárůst dopaminu – krátkodobý studený podnět zvyšuje hladinu dopaminu a může pomoci při psychické únavě.
3. Aktivace hnědého tuku – chlad podporuje metabolismus, termoregulaci a inzulínovou citlivost.
4. Imunitní podpora – mírné otužování může zlepšit odolnost vůči respiračním infekcím.
5. Zlepšení krevního oběhu a snížení zánětlivosti
6. Psychická odolnost – vědomý pobyt v chladu nás učí zvládat stres s větší vnitřní stabilitou.

Kdy chlad raději vynechat?

Užívání chladu není bez rizika. V následujících situacích buďte velmi opatrní nebo vůbec nezačínejte:

• závažné kardiovaskulární nemoci
• akutní infekce (např. chřipka, covid)
• epilepsie, těžká deprese, psychóza
• těhotenství v 1. trimestru
• chronická křehkost těla např. při těžké formě chronického únavového syndromu nebo autoimunitních stavech
  

Jak začít s respektem

Chlad není závod – je to jemný dialog s nervovým systémem:

Naslouchejte signálům těla: pokud se objeví úzkost, bušení srdce nebo nespavost, uvolněte tempo.

Malé kroky jsou silné: třeba pár vteřin strouhající voda na konečcích prstů. Vnímejte dech a v klidu vydechujte.

Postupné zvyšování: pokud reakce těla zůstává klidná, můžeme jemně prodloužit dobu či plochu kontaktu.

Jak začít s chladem laskavě a bezpečně

1. Vizualizace

Možná to zní zvláštně, ale první krok může být čistě mentální. Zavřete oči a představte si, že jste ve své koupelně. Jak to tam vypadá? Co slyšíte? Jaká je vůně? Jaký je pocit, když první kapka studené vody dopadne na vaši kůži?

Zaměřte se na ten moment překvapení – krátký nádech, napětí. A pak: pomalý, prodloužený výdech. Dýchejte klidně, jako byste vzkazovali tělu: Jsem v bezpečí.

I tahle mentální představa je formou tréninku nervového systému. Aktivujete parasympatikus, snižujete stresovou reaktivitu – a jemně připravujete půdu pro další krok.
Pokud vás vizualizace zaujaly, přečtěte si více v článku Vizualizace: Jak nechat sny stát se skutečností.

2. Prsty pod studenou vodu

Přistupte k umyvadlu. Pusťte chladnou vodu a na pár vteřin ji nechte stékat po konečcích prstů. Vnímejte dech. Pomalu vydechujte.

Možná to zatím nepřinese všechny fyziologické benefity jako ponor do studené vody, ale i tak je to velmi cenný trénink mozku. Učíte svůj nervový systém, že i nepříjemné vjemy nám nemusí ublížit. Tento přístup posiluje naši odolnost a může nám pomoci lépe zvládat chronické příznaky i stres.

Můžete si tiše opakovat: Je to jen chlad. Pomáhá mi. Tělo to zvládá.

3. Ruce a nohy

Omyjte si předloktí nebo lýtka. Pomalu. Bez tlaku. S pozorností. Sledujte, co se ve vás děje – dech, napětí, myšlenky.

Opět si můžete pomoci vnitřní větou:

Tělo se učí. Chlad je posilující, ne ohrožující.

4. Krátká studená sprcha

Zařaďte ji až na závěr teplé sprchy, kdy je tělo uvolněné. Jen krátce, pár sekund. Nejde o výkon – jde o kontakt. O schopnost zůstat klidní i v něčem nepříjemném.

S každým dechem posilujete nervovou stabilitu.

5. Vana, káď nebo příroda

Ponoření do studené vody může být silná zkušenost. Ale mělo by přijít až ve chvíli, kdy se cítíte opravdu připraveni.

Ne kvůli výkonu. Ale protože chcete.

Respektujte svoje tempo. Žádný spěch. Žádné „musím“.

Závěrem

Chlad není pro každého – a rozhodně ne v každé fázi života. Ale i ti nejkřehčí z nás s ním mohou navázat kontakt. Ne jako s výzvou, kterou musíme překonat, ale jako s nástrojem pro zklidnění, uzemnění a návrat k sobě. Není to všelék, ale může to být malý a mocný krok na cestě uzdravování.

A přesně to je přístup, který se mnou zůstává: ne tvrdost, ale jemnost. Ne výkony, ale přítomnost.

Mým cílem rozhodně není přimět všechny nemocné naskákat do ledových řek. Spíš vás chci pozvat k zamyšlení, jestli ve vašem životě není místo pro trochu léčivého chladu – třeba jen na konečcích prstů, nebo zatím jen v představách. I to se počítá.

Pro lepší regulaci nervového systému vám také doporučuji přečíst si můj článek Dech jako klíč k nervové rovnováze, kde najdete jednoduché dechové techniky, které můžete začlenit do svého dne.

Navíc můžete zdarma stáhnout můj eBook Laskavým tempem, který nabízí jemný průvodce cestou k uzdravení a sebepéči.

Zdroje: 

• Mattuš, Libor. Chladová terapie: Vědecky podložený průvodce otužováním a biohackováním zdraví. Brno: Jan Melvil Publishing, 2021.
• Václavek, Rostislav. Změň své dech: Praktický průvodce dechovými technikami pro zdraví a klid. Olomouc: DEF press, 2021.
• Hof, Wim. Ledový muž: Jak jsem se naučil ovládat své tělo a mysl. Praha: GHI vydavatelství, 2015.
• Shevchuk, Nikolai A. (2008). „Adapted Cold Shower as a Potential Treatment for Depression.“ Medical Hypotheses,70(5), 995-1001.
• van Marken Lichtenbelt, Wouter D. et al. (2009). „Cold-activated brown adipose tissue in healthy men.“ The New England Journal of Medicine, 360(15), 1500-1508.
• Porges, Stephen W. (2011). The Polyvagal Theory: Neurophysiological Foundations of Emotions, Attachment, Communication, and Self-Regulation.Norton Series on Interpersonal Neurobiology.